Čtyři stavby, nad kterými zůstává rozum stát

Související obrázek

Ačkoli staré kultury našich předků neměly k dispozici moderní techniku, nad některými jejich architektonickými výtvory zůstává rozum stát.

Složité konstrukce zbudované v neprostupném terénu. Tajemné symboly vypadající, jako by na Zemi spadly z jiné planety. Jsou tato díla výplodem mravenčí stavitelské práce, přírodních pochodů, nebo nám dosud neznámých civilizací? Podívejte se na čtyři nejzáhadnější stavby světa, jejichž autoři prozatím zůstávají v anonymitě.

1. Jonagunský podmořský výtvor: Jedná se o bájnou Atlantidu?


Jonagunský podmořský výtvor byl objeven teprve v roce 1987.

V modravých vodách Pacifiku se nachází osamělý japonský ostrov Jonaguni. U jeho břehů můžete narazit nejen na velká hejna vzácných žraloků kladivounů, ale také na obří podvodní město! Tzv. Jonagunský podmořský výtvor vyvolává mezi vědci bouřlivé diskuze. Trosky domů, zachovalá schodiště a rovné silnice leží asi v 30metrové hloubce. Najde se tu ovšem i jedna pyramida.

Ta je díky čistotě tamní vody dokonce viditelná ze vzduchu. Největším šokem je ovšem zjištění, že komplex je starý zhruba 8 až 12 000 let! Pokud by se tyto domněnky potvrdily, jednalo by se o vůbec nejstarší dochovanou lidskou architekturu. Může mít něco společného s bájnou Atlantidou?

Nadšení archeologů nicméně mírní jiní odborníci, podle nichž město nemusí být dílem člověka, ale mohlo vzniknout působením přírodních sil.

2. Chrám Puma Punku: Předčí i moderní stavitele!


Desky chrámu Puma Punku jsou natolik rovné, že mezi ně není možné prostrčit žiletku.

Slavné Machu Picchu není jedinou záhadami obestřenou stavbou, kterou nám po sobě zanechali staří Inkové. Neméně zajímavý architektonický zázrak lze pozorovat ve vesničce Tiwanaku v západní Bolívii. V nadmořské výšce kolem 3800 metrů se zde rozkládá zřícenina starobylého chrámu, nazývaná Puma Punku, neboli „Brána pumy“. Jeho tvůrci by mohli směle soupeřit i s nejmodernějšími staviteli.

Všechny pilíře jsou vystavěny do pravého úhlu. Použitá technika opracování kamene je dokonalejší než současné řezání laserem! Některé z kamenů jsou přes 7 metrů dlouhé a váží 130 tun! Nejbližší lom se však nachází dobrých 10 kilometrů od chrámu. Jak se kultuře, jež zřejmě ještě neznala kolo, podařilo materiál na stavbu přemístit?

3. Město Nan Madol: Postavili jej dávní kouzelníci?


Město Nan Madol bylo naposledy osídleno asi v 17. století. Proč ho jeho obyvatelé opustili, není známo.

„Země na obzoru!“ zakřičí portugalský námořník. Celá posádka lodi je okamžitě na nohou a nevěřícně hledí na důmyslně postavené kamenné věže, které k jejich obrovskému šoku leží na vodě! Rozvaliny města Nan Madol, přezdívaného „Benátky Pacifiku“ jsou vybudovány na 92 umělých ostrůvcích u východního pobřeží mikronéského ostrova Pohnpei.

Jednotlivé ostrovy jsou vytvořeny z korálů a kamene a propojeny spletitou sítí kanálů. Historie Nan Madol sahá do 8. století. Kameny jsou při tom natolik rozměrné, že nikdo nedokáže vysvětlit, jak mohly být v raném středověku dopraveny doprostřed oceánu. V oblasti se navíc nenachází žádný zdroj pitné vody.

Podle místní legendy, město vytvořila dvojice bratrů Olisihpa a Olosohpa, kteří pomocí kouzel přiměli kameny létat.

4. Pueblo Bonito: Má přes 800 místností!


Další teorií je, že kaňon byl dříve zalesněn a indiáni spotřebovali všechno dřevo na stavbu Puebla Bonito.

V pustinách severoamerického kaňonu Chaco ve státě Nové Mexiko, se skrývají trosky staveb, které tu po sobě zanechal indiánský národ Anasaziů. Nejúchvatnější z nich je komplex, který Španělé nazvali Pueblo Bonito neboli „Krásná vesnice“. Mezi jejími zdmi je zřízeno více než 800 místností. Klenby, sloupy i okna jsou postavená s dokonalou pravidelností.

„Anasaziové zde žili přibližně v letech 828 až 1300, poté za nevyjasněných okolností vymřeli,“ informuje nás spisovatel Daniel Diehl (*1948). Pueblo Bonito má tvar písmene „D“ a je orientována přesně ve směru sever-jih. Její střecha byla zhotovena ze dřeva. V kaňonu však žádné neroste. Kmeny musely být přivezeny z pralesů, vzdálených stovky kilometrů!

Primitivní Anasaziové patrně nepoužívali ani tažný dobytek.

Jak to tedy dokázali?

zdroj: epochaplus.cz

Komentáře