METAFYZIKA VÁLKY BOHŮ A TITÁNŮ
Metafyzika (ze starořeč. – „to, co je po fyzice“) – je oblast filozofie, zabývající se výzkumem prapůvodní podstaty reality, světa a bytí jako takového.
Z mého hlediska je všechno, co se vztahuje k metafyzice, popisováno v mytologii. Ta je svérázným jazykem interpretace metafyzické reality pomocí obrazů a legend. Mentální obrazy, které naši předci získali, jimi byly svérázným způsobem reprodukovány, tedy přesněji řečeno použili pojmy, které jim byly dostupné a které odpovídaly té době. Zajímavý je i ten fakt, že dokonce samotné mytologické prameny si vzájemně odporují a popisují válku bohů a Titánů tak, jako by doslova byly protistranami informační války, kde jedni obviňují druhé. Ve většině případů byli Titáni znevažováni a vykreslováni v temných barvách.
Jak již bylo napsáno dříve, společnost se rozštěpila na dva nepřátelské tábory. Atlanťané byli ovládáni vysoce rozvinutou temnou civilizací 4. dimenze. Vlastně dokonce nejenom ovládáni, ale byli jí přímo zotročeni (což se děje i nyní) pomocí svých agentů (iluminátů). O této události podrobně vypráví kniha Enocha. Mluví se v ní o dvou stovkách padlých andělech, kteří přišli se speciální misi na Zemi. Ale rozhodně se zde neříká, že se sem dostali na nějakých kosmických lodích. Ne, jde o příchod jiného typu. Z hlediska vesmíru jsme my všichni duše, a proto, abychom se dostali do tohoto světa, se jednoduše stačí narodit. Ti, kteří sem přišli, se v průběhu tisíců let a mnoha inkarnací snažili získat moc nad lidstvem. Bytosti z jiných světů byly velmi lstivé a obratné. V tomto byli a jsou nepřekonatelnými mistry a zrada a lež byly vždy jejich koníčkem.
Pro zotročení byly dobré všechny prostředky, a proto byly použity i psychotronické zbraně. Horní čakra Ádžná (leží uprostřed čela mezi obočím, pozn. překl.), odpovídající za osvícení a spojení s Kosmickým rozumem, byla lidem za pomoci starodávných technologií uzavřena. V mytologii se vypráví, jak bohové kvůli lidské bezbožnosti a hněvu nejdříve působili na jejich mysl, ale v závěru se je rozhodli zcela vyhladit. Pomocí psychotronických zbraní nastolili kontrolu nad obsazenými územími, postavili věže, retranslátory a chrámy určené k odčerpávání lidské energie. A dokonce i díky již zmiňovaným pyramidám mohli manipulovat s vědomím společnosti. Tyto starodávné technologie generovaly zvláštní frekvence a tím ho nutily soustředit se na pocity neustále hrozícího nebezpečí a konfliktů. Některé frekvence byly schopné vyvolat nepokoje.
Kromě toho mohou být určité frekvence použity pro stimulaci válek a násilí, paranoie a konfliktů. Ve výsledku se díky dlouhému vlivu záření normou života stávají chamtivost, hádky, úzkost a stres. Hodně lidí je na ně vnímavých, a proto jsou ovladatelní od časů Atlantidy až do dnešních dnů. Porobené národy byly klamány a otupovány. Šlo o to, že tyto bytosti se na Zemi dostaly proto, aby zbrzdily rozvoj civilizace. To je jejich mise. V daném kontextu Atlantidy byly nástrojem vysoce rozvinuté civilizace, nacházející se na Olympu, jenž sama sebe nazývala bohy. Olymp je místo v nebeských výšinách a bylo domovem bohů. V současném pojetí je to vyšší dimenze nebo úroveň, kde žijí bytosti vyššího řádu. Děti Nebe a Země, tedy Hyperborejci, jež se povstali proti bohům, vešli do mytologie jako Titáni, kteří disponovali a ovládali kosmickou sílu.
Mimochodem, pod pojmem Titáni v řecké mytologii vystupuje celá rasa bohů, včetně nejstarších prvotních bohů Olympu. Stejně jako i ve védských legendách byli Asury nazýváni nejenom nepřátelští démoni, ale i nejvyšší božstva, se kterými bojovali. Je třeba říci, že předpotopní společnost byla v první řadě duchovní společností, což doslova znamená komunikaci s vyšší hierarchií. V tomto kontextu i samotní bohové z vyšší dimenze nebyli jednotní, to znamená, že nějaká část byla světlá a myslela si, že lidstvo se musí rozvíjet samostatně. Druhá část byla temná a snažila se získat úplnou kontrolu nad lidstvem.
Výsledkem svazku mezi „Nebem“ a „Zemí“ byli nejenom Titáni, ale i jiné bytosti zcela jiného vzhledu a typu, kteří byli považováni za jejich rodné bratry. Šlo o obrovské Kyklopy, „hadí“ giganty, ale také storuké velikáni Hekatoncheiry. Možná, že jejich fantastický zevnějšek je jenom mýticko epickým popisem jejich schopností. Storukost byla symbolem jejich jedinečných možností, převyšujících ty obyčejné stokrát. Jedno oko Kyklopů nás přivádí na mysl o svítilnách nebo reflektorech, nebo možná, že to byly exoskelety, ovládané lidmi. Tzv. hadovitost může znamenat třeba nějaké technické zařízení, nebo ukazuje na mazanost a obratnost, či snad může jít o symbol určitého genetického kódu.
V řeckých legendách se říká, že rozhodující bitva se nejspíš přenesla i do samotné Hyperborei, na horu Olymp, která je řeckou analogií arktické hory Méru. Název Olymp pochází ze sanskrtského Alamba, což znamená opora, tedy opět ekvivalent Méru, která znamená Osa.
V některých hinduistických pramenech je Méru zmiňována jako jeden ze šestnácti himálajských vrcholů, které přečkaly potopu a vyčnívaly nad hladinu. Mezi současnými názvy v Himálajích najdeme i vrchol Méru, ale v představách hinduistů je za nejposvátnější považována hora Kailas, která je uctívána jako věčný příbytek Šivy.
Védský text Shatapatha Brahmana vypráví o starodávných bitvách bohů s Asury, přičemž ti byli nazýváni „dětmi otce bohů a smrtelníků“. Válka byla vedena s proměnlivým úspěchem, ale v konečném výsledku zvítězili bohové pod vedením Indry (jak se zdá, Indra a Varuna ve védské mytologii odpovídají Enlilu a Enkimu ze sumerské, ale také Diovi a Poseidonovi z řecké mytologie). Popis bitvy je velmi zajímavý. Zejména v Mahábháratě se mluví o tom, že si Asurové v nebi postavili tři železné pevnosti, odkud atakovali tři regiony na zemi, ale také útočili na nepřítele z jakéhosi jimi ukořistěného „podvodního města“. Indra bojoval s Asury na „létajícím voze“ a ti se zase skrývali ve svých „nebeských pevnostech“.
Popisy války Titánů svědčí o tom, že obyvatelé Olympu použili vysoce technologickou zbraň, možná, že paprskovou či raketovou a není vyloučena ani jaderná. Bitvu doprovázelo silné chvění země a řev moře, o čemž se vypráví v Hésiodově básni O původu bohů: Bohové proti sobě metali sténající střely, což doprovázel pronikavý hvizd. Když vyšel samotný Zeus, zasypával nepřítele krupobitím „blesků“, které vylétávaly z jeho ruky rychle jeden za druhým (jako z raketometů), díky čemuž „se zvířil posvátný oheň a žárem sálala, tlumeně a smutně zahučela země, kolem vřela půda i voda.“ Když Zeus mrštil silný náboj na horu Ofir, vedlo to k jasnému záblesku, který oslepil oči a plamen propálil horu naskrz. Svými „blesky“ Zeus doslova vykouřil Titány zpod země, neboť „Titány podzemní krutý žár zachvátil“. Ozval se obrovský rachot, který budil dojem, jako by se „nebe širé z vrchu na zem svalilo.“ Je jasné, že po výbuchu následovala tlaková vlna: „S řevem větru se točil prach a země se chvěla; plné rachotu a jasu na zemi letěly blesky.“
Má se za to, že v básni O původu bohů jsou popsány ty samé události, které jsou známé z védského eposu Mahábhárata, který vypráví o válce mezi bohy a Asury. Ruský mytolog a folklorista A. N. Afanasjev vyjádřil předpoklad, že indickým Asurům, které pronásleduje do hlubokého podzemí silný Indra, odpovídají řečtí Titáni, nepřátelé Dia i olympských bohů.
To odpovídá sdělením řeckých básníků o svržení Titánů do hlubin Tartaru, kde byli odsouzeni k věčnému uvěznění. Hésiod potvrzuje, že poražení Titáni byli ukryti „v místě ponurém a zatuchlém, u kraje země nedozírné“, kde „jim nasadili těžká pouta“ a východ byl přehrazen „měděnými dveřmi“. V oficiálních hymnech se mluví o Titánech, že jsou to „ti, kteří se pod tloušťkou pozemskou, v domě Tartaru, v hlubinách země nyní usadili.“ V některých jiných pramenech se mluví o tom, že poražení Titáni (Hyperborejci) přešli do nemateriální reality, tedy na mentální rovinu. Hyperborejci se odmítli zrozovat na Zemi do té doby, dokud nenastanou spravedlivé časy. Podle jiných informací se všichni probudí na konci věků a vypoví lidem pravdu o své civilizaci, vynesou na světlo zapomenuté znalosti a pomocí nich se konečně naše civilizace bude moci osvobodit ze zajetí parazitů, kteří obsadili tuto planetu.
Zajímavá informace pro srovnání:
Počátkem 20. století byla dost populární informace (získaná z různých zdrojů) o tom, že nějaká starověká civilizace byla za porušení Vesmírného zákonu vyhnána z horního světa (fyzické roviny) do podzemního světa (mentální roviny), proto, aby vykoupila své chyby a při pobytu tam byla nucena zdokonalovat se. Když doba vykoupení vyprší, nahradí nižší rasu, která teď žije na Zemi. Špičkami fašistického Německa byla tato informace pochopena velmi svérázně. Neporozuměli jí a pokřivili ji ještě více tím, že začali genocidu, neboť se považovali za vyšší rasu. Takže tento údaj stál na počátku mnoha hypotéz o duté Zemi. Lidem s materialistickým náhledem na svět je patrně jednodušší vysvětlit, že je Země dutá, než se jim snažit vyprávět o jiném životě a početných vrstvých mentální roviny.
Zeus, řecká analogie sumerského Enlila, konečně zvítězil.
Popsaná válka nebyla mimochodem jedinou v předpotopním období. Analýza indických legend umožňuje určit minimálně sedm období války a míru mezi bohy Aditi, Daity a Danavy, které vždy periodicky vypukly a zase skončily. Přičemž popis bitev ve Vayu puraně, Rámajáně, Mahábháratě i Skandu puraně nám dovoluje učinit závěr o tom, že byla použita zbraň, která svými možnostmi a ničivou silou mnohonásobně převyšovala nejmodernější vzory.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...
zdroj: suenee.cz¨
Komentáře
Okomentovat