Slunovrat. Proč je pro spoustu kultur tak významný?

Letní i zimní slunovrat není pro moderního člověka moc zajímavý. Ale mnohé kultury po celém světě mu přikládají značný až magický význam.

Slunovrat je určitě příjemný fenomén. Jak už název naznačuje, signalizuje „návrat Slunce“, tudíž bude delší den a více světla. A to máme rádi. Z vědeckého hlediska je „slunovrat (latinsky solstitium) astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.“ Jednoduše řečeno o zimním slunovratu je v naší oblasti nejen nejkratší den a nejdelší noc, ale Slunce stojí nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Letní slunovrat je pravým opakem.

Slunovraty jsou oslavovány po celém světě a ve všech kulturách. Zimní jako začátek návratu slunce a vítězství světla nad tmou. Letní jako dobu hojnosti, kdy do zimy je daleko. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů.

Slunovrat nejvíc slaví Stonehenge

Staří Slované měli hned několik bohů, které uctívali v souvislosti se světlem, sluncem či ohněm: Svaroga, Dažboga a Svarožice. Svarog byl otec Dažboga, který o zimním slunovratu večer zemřel a ráno se znovu narodil. V době temna mezi smrtí a narozením boha bylo třeba udržovat ohně. Z této tradice nám asi zůstalo zapalování svíček na vánočním stromku. Ohně se zapalovaly s příchodem noci a udržovaly až do rána. Hospodář musel bdít celou noc. Nejdelší noc v roce byla magická, země se otevírala a vydávala poklady, bylo možné nahlédnout do budoucnosti, a tak lidé věštili – například z ořechů nebo z jablek. Kouzelná noc končila s prvním rozbřeskem. První ranní paprsky znamenaly, že se bůh slunce znovu narodil. Svátky slunovratu byly období veselí a hodování. Například pohanští Švédi oslavovali znovuzrození slunce 12 dnů. Staří Římané oslavovali celý týden saturnálie jako svátky hojnosti. Největší oslava zimního i letního slunovratu v dnešních dobách se pravděpodobně odehrává u Stonehenge. Příznivci novopohanských rituálů se zde setkávají v tisících a čekají celou noc na východ slunce.

Na slunovratu je nejzajímavější fakt, že je oslavován téměř všemi kulturami na naší planetě, bez ohledu na náboženství.

Křesťanství se snažilo všechny pohanské zvyky vymýtit. Většinou marně. Oslavy slunovratu tak překrývají oslavy svatojánské noci v létě a Vánoce v zimě.

zdroj: http://internetweek.cz