V historii Egypta existují bílá místa, která nepřestávají fascinovat milovníky záhad. Jak a kdy vlastně tato civilizace začala? Proč mainstreamoví vědci ignorují tvrzení otce egyptologie Manetha o tom, že tisíce let před prvním oficiálně uznávaným faraonem Egyptu vládli bohové a polobohové, kteří na Zemi sestoupili z nebes? Doba před založením první první egyptské dynastie faraonem Mense-Narmerem je dodnes zahalena tajemstvím.
Archeologové ani egyptologové nedokáží s jistotou určit, jak dlouho trvala předdynastická doba starého Egypta. “Egypťané se pyšní tím, že jsou nejstaršími lidmi na světě,” napsal římský učenec Pomponious Mela žijící v 1. století n. l. “V jejich autentických análech se můžeme dočíst, že od počátku jejich existence hvězdné dráhy čtyřikrát změnily svůj směr a Slunce dvakrát zapadlo v té části oblohy, kde dnes vychází.”
Tato poněkud zvláštní zmínka podle badatele Grahama Hancocka zřejmě souvisí s precesním pohybem zemské osy, v jejímž důsledku se mění poloha světového pólu na obloze a poloha světového rovníku.
Jak známo, staří Egypťané odvozovali svůj původ od bohů, kteří nepocházeli ze Země, ale odkudsi z kosmu. Za pravdu jim dává řada starověkých textů, z nichž čerpají cenné informace sami egyptologové. Tak například Turínský královský papyrus (foto výše), jenž vznikl v době vlády panovníka Ramesse II., představuje nejvýznamnější původní chronologický pramen pro staroegyptské dějiny. Původně obsahoval kolem 300 královských jmen. Výčet začíná vládou bohů a tzv. následníků Horových, dále udává počet dnů, měsíců a let panování jednotlivých králů od 1. dynastie až po konec 17. dynastie, tedy k počátku Nové říše. Záhadou je, proč mainstreamová věda tento text považuje za čistý mýtus a zcela opomíjí většinu jeho sdělení.
Dalším starověkým pramenem, který zmiňuje předdynastické vládce starověkého Egypta je takzvaná Palermská deska (foto výše), na níž byl po obou stranách zaznamenán seznam staroegyptských panovníků. Text počíná mytologickými králi, jimž je přičítána vláda mnoha tisíc let, až k bohu Horovi, který vládu předal prvnímu lidskému králi Menimu, jímž začíná 1. dynastie. Následující panovníci jsou vyjmenováni až do doby vzniku desky, tedy do 5. dynastie.
Také egyptský velekněz Manetho (viz foto výše), který žil ve 3. století př.n.l. a měl neomezený přístup ke starověkým spisům uloženým v proslulé Alexandrijské knihovně, odkazoval ve svých třísvazkových Egyptských pamětihodnostech k božským vládcům v předfaraonských dobách. Ty dělil do tří různých kategorií – na bohy, heroe (polobohy) a duchy zemřelých (manes).
Dnešní egyptologové sice z Manethova rozdělení egyptských dějin a vládců do dynastií sice vycházejí, uznávají seznam faraonů, ale naprosto opomíjejí cokoli, co se týká předdynastické vlády bohů, neboť to nezapadá do současného vědeckého paradigmatu. A to navzdory tomu, že Manetho je jinak považován za duchovního otce egyptologie.
Brání jim v tom mimo jiné to, že podle Manetha bohové v Egyptě vládli nikoli desítky, ale stovky let! Tak například doba vlády boha Rea trvala tisíc let, bůh Šu panoval údajně sedm set let, Geb 500 let, Thovt dokonce 1570 let. Když se to sečte dohromady, trvala linie bohů a polobohů celkem 23 200 let. Tato představa je však pro současnou vědu neakceptovatelná, byť podle Bible byl průměrný věk deseti biblických patriarchů před potopou 857,8 roku.
Nicméně oficiálně se za počátek vzniku egyptské civilizace označuje doba kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt v jeden celek. V té době již byli Egypťané početným a vysoce civilizovaným národem. V krátké době znali písmo, stavěli pyramidy, zabývali se astronomií, znali anatomii. “Jako by neměli žádné předky nebo období vývoje; jako by se objevili přes noc,” upozornil anglický egyptolog Toby Wilkinson.
zdroj: extrastory.cz
Komentáře
Okomentovat